S literaturou na palubě

Byl úterní večer, řeklo by se "všední den", ale počet lidí korzujících po pražské náplavce a pestrá škála vyžití nabízená zdejšími podniky usvědčovaly tento pojem ze lži. Já jsem však na Rašínovo nábřeží dorazil z určitého důvodu a vábení hudby, alkoholu a bujarého veselí (o krásných intelektuálkách ani nemluvě) během cesty za vytčeným cílem nakonec zdárně odolal. Můj cíl se totiž nacházel na samém konci náplavky, na palubě staré zrezivělé lodi, která se jakýmsi zázrakem (s malou pomocí řady šikovných a tvořivých jedinců) proměnila v kulturní svatostánek. Právě na tomto místě s názvem (A)VOID FLOATING GALLERY se mělo toho večera konat autorské čtení.

Ivana Myšková (*1981)

Palubu okupoval nemalý počet převážně mladých návštěvníků, mnohé z nich sem však přilákalo spíše krásné počasí, nevšední prostor na břehu Vltavy a zdejší bar umístěný v podpalubí. Přesto se malé hlediště, vytvořené ze židlí na přídi dotyčného plavidla (nebo to byla záď? omluvte suchozemského červa), do začátku akce v podstatě zaplnilo – a jak se ukázalo, alespoň část vystoupení (naštěstí ozvučeného) si rádi vyposlechli i někteří náhodní kolemjdoucí na nedalekém břehu. A není se čemu divit, program nabídl hned kvartet známých až slavných jmen současné české literatury – se svými převážně prozaickými texty na sluncem zalité palubě postupně vystoupili Václav Chochola (*1978), Ivana Myšková (*1981), Marek Šindelka (*1984) a Sylva Fischerová (*1963). Moderování se nadto ujal další spisovatel, ostřílený organizátor literárních akcí Josef Straka.

Co se mne týče, úvodní část večera mi přišla vskutku "rozjezdová" čili nejslabší. Chocholou reprodukované úryvky z jeho třetí a zatím poslední knihy Jako vrána na Beckhama (2009) mne zkrátka neoslovily a během jeho čtení jsem si spíše zvykal na nevšední prostředí (houpající se lodní paluba) a kochal se krásným výhledem. Mou plnou pozornost si zato svým vystoupením získala Ivana Myšková, která během večera seděla jen pár centimetrů ode mě a s fotoaparátem v ruce poctivě dokumentovala výkony ostatních účinkujících. Od první chvíle bylo jasné, že se na nás tato energická a roztomile svérázná autorka (a dlouholetá redaktorka ČRo 3 - Vltava) důkladně připravila. Nejprve rozdala zájemcům různorodé textové materiály a poté nám osvětlila koncepci svého vystoupení – s ohledem na místo konání celé akce si ze své knižní prvotiny Nícení (2012) nachystala několik pasáží souvisejících s různými formami vodního živlu. Obsah jejích textů, vyznačujících se jazykovou nápaditostí a svěžím humorem, spolu s autorčiným procítěným přednesem pro mne nakonec představovaly vrchol celého večera.

Po Myškové vystoupil rovněž s prozaickými texty Marek Šindelka, projevující v nich mimo jiné schopnost literárně zachytit a vhodně ilustrovat komplikovanost partnerského soužití. Závěr celého večera patřil uznávané básnířce a prozaičce Sylvě Fischerové, která posluchačům nabídla plody z obou polí své literární tvorby. Nejprve se nám dostalo ochutnávky z její knihy Evropa je jako židle Thonet, Amerika je pravý úhel (2012), inspirované autorčinou "poetry reading tour" po východní a střední části USA a nabízející mimo jiné ironickou reflexi značně absurdního světa skupiny českých krajanů, obývajících obci s příznačným jménem Czech Village. Své vystoupení a s ním i celý literární večer pak Fischerová uzavřela dvojicí svých básní, jež na svém albu Milostný slabiky (vydaném v květnu letošního roku a financovaném formou populárního crowdfundingu) zhudebnila zpěvačka Monika Načeva.

Málokdy se ctitelům literatury (ale i hudby či výtvarného umění) nabízí tak příhodná konstelace k uspokojení jejich kulturních potřeb. Příjemná atmosféra letních večerů, nevšední prostor v kulisách vltavského nábřeží a především zajímavý program – takové jsou hlavní klady (nejen) literárních akcí pořádaných na lodi kotvící u pražské náplavky...

(in Půlnoční expres VIII/MMXIII)