Kolářův návrat do Kladna

Na českého básníka a výtvarníka JIŘÍHO KOLÁŘE (1914–2002) se u příležitosti 100. výročí jeho narození vzpomínalo nejen v Praze, ale též v nedalekém Kladně, kde Kolář žil mezi lety 1925 až 1945. Kladenské oslavy vyvrcholily právě v den Kolářova nedožitého jubilea, tj. ve středu 24. září 2014.

Vše začalo slavnostním odhalením nové pamětní desky na místě, kde Jiří Kolář prožil nejdelší část svého kladenského období (1930–1945). U domu s adresou Poštovní náměstí čp. 190, stojícím dnes na místě někdejšího bydliště Koláře a jeho rodičů, se kolem půl páté sešla skupina zhruba třiceti lidí, kteří si vyslechli slova přítomných organizátorů celého aktu, mezi nimiž nechyběl ani kladenský primátor. Ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Jiří Mika přihlížejícím stručně přiblížil kladenskou životní etapu Jiřího Koláře, který zde chodil do školy, poté se vyučil truhlářem a pracoval v družstvu Včela, ve 30. letech se zapojil do kladenského společenského a kulturního dění, za války byl nasazen na stavbě železnice v nedalekých Srbech a po válce se odstěhoval do Prahy.

Několik slov pronesl též ředitel Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Pavel Janáček, který mimo jiné upozornil na zajímavý fakt týkající se nepoměru Kolářem získaného vzdělání a jeho pozdějšího významu pro českou kulturu: "Scházíme se na místě, kde se odehrál ten zázrak, že člověk, který vyšel z deváté třídy a nikdy v životě se nenaučil pravopis, se právě zde začal stávat největším českým básníkem dvacátého století." Poté všechny přítomné pozval na přednášku svého kolegy, literárního historika Jakuba Říhy, která měla zanedlouho zaznít ve studovně nedaleké Středočeské vědecké knihovny, kam posléze vskutku zamířila většina shromážděných příznivců Jiřího Koláře.

V prvním patře knihovny na ně již vedle bohatého pohoštění čekala kolářovská výstava s názvem Hráno na harfu komínů. Jiří Kolář a Kladno (1925–1945), jež zde probíhala od 28. srpna do 7. října. Komorní expozici pro Malou galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně připravili již výše jmenovaní Jiří Mika a Jakub Říha spolu s Markétou Jelenovou coby autorkou její grafické koncepce. Textová část výstavy byla téhož dne zveřejněna i v digitální podobě na stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. (ke stažení ZDE), v rámci edice Literatura ke stažení. V tomto případě se jednalo o osm panelů tematizujících kladenskou etapu Kolářova života a tvorby. Expozice ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně ovšem mimo to nabídla řadu vzácných artefaktů, fotografií a dokumentů spjatých s kladenskými léty Jiřího Koláře – kupříkladu výstřižky z dobového tisku (časopisu Svoboda aj.), snímky Koláře a jeho uměleckých přátel, rukopis Kolářova Rudého havrana či výtisky prvních vydání jeho raných knih (např. Křestný list, 1941; Limb a jiné básně, 1945).

Celý kolářovský večer poté završila již zmíněná přednáška literárního historika Jakuba Říhy, věnovaná kladenskému období Jiřího Koláře. Jejím těžištěm bylo Kolářovo dosud málo známé životní a tvůrčí období, spadající do 30. let 20. století. Hlavní pozornost přednášející věnoval raným básnickým textům Jiřího Koláře – strojopisu Rudý havran, rukopisnému cyklu Nový don Quijote a přípravám první knižní sbírky Křestný list. Neopomněl ovšem ani blíže představit vliv kladenského prostředí a zdejších Kolářových přátel, jmenovitě například Václava Pekárka, jeho tehdejšího mentora ve věcech básnických, na spisovatelovu ranou tvorbu a jeho vstup na českou literární scénu.  

Kolářovské oslavy v Kladně nabídly poměrně bohatý a pestrý program, odhalující méně známou kladenskou etapu jeho života i tvorby a kladoucí důraz – oproti většině dalších akcí konaných u příležitosti tohoto jubilea – na Kolářovo literární dílo. Zajímavý večer nadto korunoval příslib vzniku knižní publikace, pojednávající právě o Jiřím Kolářovi a Kladnu, jejímiž autory by se měli stát Jiří Mika a Jakub Říha a která by měla vyjít někdy počátkem příštího roku.

(in Půlnoční expres X/MMXIV)