Pohledy z kraje Nikoly Šuhaje
Vlastním fotografiím předchází krátký úvod z pera renomovaného amerického knihovníka a archiváře Edwarda Kasince a poměrně obsáhlá studie Hany Opleštilové a Lukáše Babky. Kasinec ve svém textu reflektuje vlastní objevování Podkarpatské Rusi – "staré země", odkud jeho rodiče odešli do "nového světa" – a upozorňuje na velkou dokumentární hodnotu Hůlkova fotografického odkazu, kterému je až v posledních letech věnována náležitá péče a zasloužená pozornost. Studie nazvaná Rudolf Hůlka a jeho dokumentární dílo pak blíže představuje neznámou, přitom však velmi zajímavou osobnost autora dotyčných snímků, jeho hluboký zájem o Podkarpatskou Rus a nemalý přínos – zejména coby překladatele – v oblasti prohlubování česko-ukrajinských kulturních styků.
Hůlka navštívil Podkarpatskou Rus poprvé zřejmě ještě jako turista v roce 1920, ale již následujícího roku je na východ republiky vyslán pracovně – v letech 1921–1922 zde zastává funkci kontrolora ve službách Ústřední jednoty hospodářských družstev. Když potom v červnu roku 1922 dostane tříměsíční dovolenou, procestuje nejen celý tento kraj, ale i sousední regiony (polskou Halič a rumunskou Bukovinu). Převážně ze stejné doby – první poloviny 20. let – pocházejí jeho snímky ze Slovenska, Moravy, Čech, Chorvatska, severní Afriky a Itálie (jejich množství odpovídá tomuto pořadí), které jsou ovšem v přítomné publikaci zastoupeny pouze několika málo ukázkami. Od 30. let se již fotografii patrně nevěnuje (nejsou známy žádné jeho snímky z této doby) a zabývá se především překládáním ukrajinské literatury – prozaických děl Hnata Chotkevyče, Vasyla Stefanyka, Marka Čeremšyny, L. S. Martovyče, Olhy Kobyljanské aj.
K objektům Hůlkou hojně vyhledávaným patří vedle samotné krajiny (nejen přírodních, ale i městských a venkovských scenérií) projevy lidové architektury, rukodělné výrobky a především rázovití obyvatelé venkova (odění často v kroji) – při práci, během oslav, v kruhu rodiny nebo osamoceně pózující před jeho fotoaparátem. Přestože některé záběry prozrazují autorovy umělecké ambice (leckdy ovšem nenaplněné), podle autorů studie je nutno k Rudolfu Hůlkovi přistupovat jako k amatérskému fotografovi, jehož snímky mají především dokumentární, etnografickou a historickou hodnotu. Zdůrazněno je též Hůlkovo okouzlení barevným filmem, jež se v přítomné publikaci odráží v převaze kolorovaných či barevných fotografií nad černobílými.
V knize jsou snímky rozděleny do čtyř geograficky vymezených cyklů a opatřeny popisky nejen původními (tj. Hůlkovými), ale často též od pořadatelů dotyčné publikace. V části nazvané Užhorod a okolí zaujmou svým počtem i jistým exotickým nádechem snímky Židů, které by mohly ilustrovat následující popisnou pasáž z Olbrachtovy povídky Událost v mikve: "řemeslníci, nádeníci, povozníci, zemědělci, dřevorubci, kramáři, žebráci (a často všechny tyto živnosti v jedné osobě), s pejzy i bez nich, v kaftanech i v občanských šatech nebo v jejich hadrech." V oddílu Západ a střed Podkarpatské Rusi zase převažují záběry venkovských chalup a jejich obyvatel v pestrých krojích (zde obzvláště vyniká barevnost Hůlkových fotografií), hned na několika snímcích se objevují i místní Cikáni.
Třetí část Východ Podkarpatské Rusi nabízí především snímky příslušníků Hůlkova oblíbeného etnika, Huculů, kteří na nás ostatně hledí i z obálky knihy. Řada fotografií zachycuje rovněž církevní stavby a náboženský život vesničanů. Poslední oddíl, nazvaný výmluvně Další oblasti (ukázky), má pak za úkol alespoň nastínit obsah zbytku kolekce Hůlkových fotografií, kterou tvoří téměř 4400 kolorovaných a barevných diapozitivů, černobílých pozitivů, negativů a pohlednic, jejichž kompletní (!) soupis je připojen v závěru publikace. Nezbývá proto než doufat, že se české veřejnosti naskytne v dohledné době příležitost seznámit se – ať už prostřednictvím nové knihy, nebo třeba nějaké výstavy – také s dalšími snímky Rudolfa Hůlky, jehož odkaz svým rozsahem a dokumentární hodnotou hledá v českém kontextu jen obtížně srovnání.
Hana Opleštilová – Lukáš Babka: Zmizelý svět Podkarpatské Rusi ve fotografiích Rudolfa Hůlky (1887–1961) / The Lost World of Subcarpathian Rus’ in the Photographs of Rudolf Hůlka (1887–1961). Národní knihovna ČR – Slovanská knihovna, Praha, 2014, 1. vydání, 292 stran.
Petr Nagy
Bída a sen
Egyptský spisovatel a filozof ALBERT COSSERY (1913–2008), žijící od roku 1945 v Paříži a přezdívaný „Voltaire od Nilu“, je u nás pohříchu neznámou postavou.
Petr Nagy
Arbesův portrét ve dvojím světle
Literární biografie již dlouho patří k oblíbeným žánrům nejen u nás. Také čeští čtenáři dychtivě sahají po titulech André Mauroise či Stefana Zweiga a stejné oblibě se u nich těší díla řady domácích autorů biografických románů – Františka Kožíka, Jarmily Loukotkové nebo... FRANTIŠKA VŠETIČKY. Právě Všetička je ovšem případem dosti specifickým, totiž úspěšným spisovatelem s průpravou literárního historika a teoretika. Obě tyto polohy se pak protínají v postavě Jakuba Arbesa (1840–1914), který se stal jak předmětem Všetičkovy odborné publikace s názvem Jakub Arbes (1993), tak hrdinou jeho biografického románu PŘED BRANAMI OMEGY.
Petr Nagy
Zeměplocha osiřelá, ale nesmrtelná
Ve čtvrtek 12. března mne stejně jako další miliony nadšených čtenářů děl sira TERRYHO PRATCHETTA zasáhla smutná zpráva hodící se spíše pro nadcházející pátek třináctého – veleúspěšný britský spisovatel a čelný představitel moderní humoristické fantasy ve svých šestašedesáti letech zemřel. Lítost nad odchodem autora, jehož knihy mne provázejí od dob středoškolských studií, nijak nezmírnily ani četné zvěsti o jeho dlouholetém zápasu s Alzheimerovou chorobou a netajeném úmyslu opustit svět vezdejší dobrovolně ještě před jejím vyvrcholením.
Petr Nagy
Připomenutí záslužné, avšak nešťastné
V dějinách naší literatury nalezneme celou řadu osobností, jejichž životní osudy a literární dílo upadly postupem času v zapomnění, přičemž v případě mnohých z nich lze dodat – k naší škodě. Třicet portrétů českých spisovatelů, novinářů, nakladatelů či kritiků, které potkal podobný osud, přináší kniha TOMÁŠE HEJNY s názvem POZAPOMENUTÉ OSOBNOSTI ČESKÉ LITERATURY.
Petr Nagy
Čtení dobré až k vzteku
Spisovatel, hudebník, historik umění a nakladatelský redaktor MILAN URZA (*1983) si za hlavního hrdinu svého prozaického debutu zvolil postavu vskutku neobvyklou – starozákonního proroka Jeremiáše (někdy též Jeremjáš).
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Člověk v tísni poprvé sbírá peníze na Palestince. Hamásu nepůjdou, slibuje
Největší a nejznámější česká humanitární organizace se odhlodala k bezprecedentnímu kroku. Poprvé...
Exprezident Klaus nepovažuje dvacet let Česka v EU za úspěšné období
Exprezident Václav Klaus vystoupil silně kriticky ke dvacátému výročí vstupu České republiky do...
OBRAZEM: Dvě různá řešení příkladu s cukrovím. Řešte hlavolamy přijímaček
Na vyhodnocení jednotné přijímací zkoušky budou uchazeči o střední školy a víceletá gymnázia čekat...
Lidé radši vystupovali dřív. Za jízdu v opilosti dostal autobusák podmínku
Podmínkou potrestal Okresní soud v Lounech šoféra autobusu, který loni v červnu vezl silně opilý...
Velkoryse prostorný dům s bazénem a zahradou v Říčanech u Brna
Lihovarská, Říčany, okres Brno-venkov
11 990 000 Kč
- Počet článků 148
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 635x